Na hlavní stránku

Pajer '07 - Deníky

Předchozí den
Další den
Nahoru
Jak tenhle den viděli:
Miloš Libor

Tomášův deník - den 8

Středa 21.2. 2007 - den 8

Dnes jdeme na Pajer. Budíček je v pět, v sedm vycházíme spolu se sluncem.

Dvě hodiny stoupáme do sedla s originálním názvem Sedlo, pak strmým svahem na kamenitou plošinu. Jde to rychle, počasí je dokonalé (bezvětří, vymetená obloha, ráno -18°C).

Na plošině svačíme, a mezi namrzlými skalkami míříme nahoru. Odsud začíná skalnatá část hřebene. Může mít délku tak maximálně 500 metrů a tvoří ji řada skalních věžiček pokrytých sněhem a obrovskými nárůstky námrazy.

Není to zrovna nejlehčí lezení. Většinou jdu první, za mnou Miloš, Libor jde za Andreou.

Některá místa jsou obtížná, musím osekávat sníh a led abych se dostal k chytům na skále. Expozice je velkolepá.

Na jednom místě čekáme na Libora a Andreu hrozně dlouho. Nakonec se objeví navázaní na laně. Andrea prý spadla a Libor ji dokázal zastavit. Ale to se stalo ještě předtím, než se navázali! Andrea spadla na Libora a oba pak letěli do nějakého kuloáru. Libor jim oběma zachránil život.

S lanem jsou teď pomalejší. Miloš taky asi není ve své kůži, hřebínek je docela exponovaný a místy dost ostrý. Jedno místo jsme přelézali obkročmo.

Ten pád mě hrozně vyděsil. Do té doby jsem si to tu užíval. Hřebínek nebyl nad mé síly, cítil jsem se tu dobře.

Na vrcholu jsme až ve dvě hodiny. Je stále krásně, slunce se ale už pomalu kloní k západu, ve čtyři klesne pod obzor. Tady nás už nechrání hřebínek, ostře tu fičí. Rychle pořizujeme pár fotografií a spěcháme zpět.

Nemá cenu pouštět se hřebenem zpátky, to bychom za světla nemohli stihnout. Spouštíme se proto podle Liborova návrhu do kuloáru v západním svahu a celkem v pohodě sestupujeme až do doliny k jezeru Keč-Pel-Ty. Asi ve dvou třetinách sestupu nás zastihuje západ slunce za hřebenem Západního Pajeru. Velkým obloukem se dostáváme zpět do Sedla, kde nacházíme vlastní stopy z ranního výstupu. Další svě hodiny sestupu ke stanu už probíhají v černočerné tmě. Docházíme kolem půl sedmé. Jsem šťastný, že se nikomu nic nestalo. Hrdinou dne je Libor. Spolu s Andreou budou propříště slavit jedenadvacátý únor jako své druhé narozeniny.

Když jdeme spát, je venku pětadvacet stupňů pod nulou.

 

Jak tenhle den viděli:
Miloš Libor

 

Předchozí den
Další den
Nahoru