Na hlavní stránku

Pajer '07 - Deníky

Předchozí den
Další den
Nahoru
Jak tenhle den viděli:
Tomáš Miloš

Liborův deník - den 8

Den 8 - středa 21.2.

Včera jsme nedošli,až kam jsme plánovali,tj.k plesu do závěru údolí pod Pajerem. Výstup by pak nebyl tak časově náročný. Mohli jsme se sice dnes posunout dál a znovu zatábořit, ale byl by to den navíc. Proto jsme se již včera večer rozhodli vstát dřív a zvládnout vrchol v jednom dni. Tábořiště je vzdušnou čarou vzdáleno 10 km od vrcholu a je 1.000 výškových metrů pod ním.

Vstáváme v 5:00 hod a v 7:00 hod.vyrážíme na Pajer.

Hora je nazvána po Juliu Payerovi, teplickém rodákovi a polárníkovi, který byl v r.1872 - 1874 členem rakouskouherské výpravy, jež objevila Zemi Františka Josefa. Hora je vysoká 1.499m a terén mi připomíná slovensé Roháče.

Volíme výstup severozápadním hřebenem. Cesta není technicky obtížná, pouze vrcholový hřeben má několik výšvihů, tak našich II až III. Brzy jsme v sedle, které se i nazývá Sedlo. Vrchol se zdá na dosah, přesto krotím optimizmus ostatních, Vidí to tak v 11:00 hod. na vrchole, ale můj odhad je tak ke 13:00 hod. Dostáváme se na vrcholový hřeben, kde všem říkám, že bude-li se někdo cítit nejistě, okamžitě se navazujem. Jdeme však dál nenavázaní, já se cítím v pohodě a také kluci nám zmizeli. Jsou rychlejší než já s Andreou. Jdu za Andreou a vidím, že se trápí. A pak se to stalo. V jednom z výšvihů se utrhla, já stál pod ní na plošince široké tak 50 cm a snažil jsem se ji zadržet. Dopadla mi nohou na plec, roztrhla mi mačkou oděv a srazila mě z hřebínku. A pak jsme již společně padali takovým járkem, kde se mi to naštěstí podařilo zastavit. Andrea zůstala hlavou dolů zabořená v mém klíně.

Dál již pokračujeme navázaní a tempo se výrazně zpomalilo. Na vrchole jsme až po 14:00 hod. Vrcholové foto a hned dolů.Věděl jsem již cestou, že sestup stejnou trasou je nereálný a prohlížel jsem si západní stěnu, kterou by to mělo jít. Sestupujeme v zapadajícím slunci vysněženým kuloárem a jde to dobře, sníh perfektně drží. Obcházíme již za tmy masiv Pajeru přes zamrzlé jezero. A po sedmé večer jsme ve stanu.

Když jsem ve spacáku v duchu probíral celý den, hodně jsem si vyčítal, že jsem nevnímal ty signály, nebyl důsledný a včas se s Andreou nenavázal. Holt jak starej tak blbej. Musím ale zároveň říci, že se to mohlo stát i klukům, ten úsek hřebene prostě byl na lano. Večer bylo -28 st.C.

 

Jak tenhle den viděli:
Tomáš Miloš

 

Předchozí den
Další den
Nahoru