Pajer '07 - Deníky

Jak tenhle den viděli:
Miloš	Libor

Tomášův deník - den 9

Čtvrtek 22.2. 2007 - den 9

Dopřáli jsme si pozdní budíček. Venku je zataženo, lehce sněží, je pouhých -15°C. Než se vydáme na cestu, je -12°C, ačkoli noční minimum bylo -28°C.

Nic nevaříme, jen dopíjíme čaj z termosek a v 11:40 vyrážíme podél hor na východ.

Andree se hned na začátku dnešní cesty sloupne skluznice z celé délky druhé lyžiny.

Pak následuje sjezd k řece, který se s našimi pulkami nedá na lyžích zvládnout, musíme s nimi pěšky. Libor má saně o něco širší a s určitými potížemi se mu daří dojet až dolů.

Následující výstup je vyčerpávající - hlavně pro Andreu, které pořád vypíná vázání. Nakonec stoupá raději v mačkách. Kopec je poměrně strmý a všichni s ním máme co dělat. Libor nemá pásy po celé ploše skluznic. To mu sice umožňuje dobrý skluz, ale tady v kopci musí bojovat opravdu perně.

Dorážíme na široké plató, kde ledově fičí. Jsem vpředu a dlouho na ostatní čekám, daří se mi zatím aspoň zaměřit aktuální polohu. Ostatní se zdrželi proto, že se Anree několikrát převrátily pulky. Není divu, sníh je tu tvrdý a větrem vymodelovaný do různě velkých nepravidelných "škrapů". Navíc panuje "bílá tma", takže člověk vlastně vůbec nevidí, zda jde po rovině, nebo se mu lyže v příštím kroku zabodnou do nějaké boule či sklouznou do prohlubně.

Následuje další sestup, tentokrát šikmo svahem a to se nám už převracejí pulky všem. Se setměním konečně docházíme do údolí a stavíme stan. Asi není velká zima, ale je vlhko, fouká a lehce sněží, také to subjektivně není moc příjemné.

Bohatě vaříme a cpeme se dobrotami. Než jdeme spát, spouští se venku opravdový vichr.

Během dneška jsme se posunuli o pouhého 4,3 kilometru.

 

Jak tenhle den viděli:
Miloš	Libor