
Pajer '07 - Deníky
Jak tenhle den viděli: | |
Miloš | Libor |
Tomášův deník - den 9
Čtvrtek 22.2. 2007 - den 9
Dopřáli jsme si pozdní budíček. Venku je zataženo, lehce sněží, je pouhých -15°C. Než se vydáme na cestu, je -12°C, ačkoli noční minimum bylo -28°C.
Nic nevaříme, jen dopíjíme čaj z termosek a v 11:40 vyrážíme podél hor na východ.
Andree se hned na začátku dnešní cesty sloupne skluznice z celé délky druhé lyžiny.
Pak následuje sjezd k řece, který se s našimi pulkami nedá na lyžích zvládnout, musíme s nimi pěšky. Libor má saně o něco širší a s určitými potížemi se mu daří dojet až dolů.
Následující výstup je vyčerpávající - hlavně pro Andreu, které pořád vypíná vázání. Nakonec stoupá raději v mačkách. Kopec je poměrně strmý a všichni s ním máme co dělat. Libor nemá pásy po celé ploše skluznic. To mu sice umožňuje dobrý skluz, ale tady v kopci musí bojovat opravdu perně.
Dorážíme na široké plató, kde ledově fičí. Jsem vpředu a dlouho na ostatní čekám, daří se mi zatím aspoň zaměřit aktuální polohu. Ostatní se zdrželi proto, že se Anree několikrát převrátily pulky. Není divu, sníh je tu tvrdý a větrem vymodelovaný do různě velkých nepravidelných "škrapů". Navíc panuje "bílá tma", takže člověk vlastně vůbec nevidí, zda jde po rovině, nebo se mu lyže v příštím kroku zabodnou do nějaké boule či sklouznou do prohlubně.
Následuje další sestup, tentokrát šikmo svahem a to se nám už převracejí pulky všem. Se setměním konečně docházíme do údolí a stavíme stan. Asi není velká zima, ale je vlhko, fouká a lehce sněží, také to subjektivně není moc příjemné.
Bohatě vaříme a cpeme se dobrotami. Než jdeme spát, spouští se venku opravdový vichr.
Během dneška jsme se posunuli o pouhého 4,3 kilometru.
Jak tenhle den viděli: | |
Miloš | Libor |