Pajer '07 - Deníky

Milošův deník - den 3

Pátek 16.2.

Ráno nás budí bouchání dveří u sousedních kupé, kde jsou nějaké ruské děti. Není totiž půl šesté, ale půl sedmé a za hodinu máme být v Moskvě. Přijíždíme jen s malým zpožděním. Když vyložíme celou naší bagáž na peron, už jsou u nás ochotní taxikáři, že nás za 1600 Rublů odvezou na druhé nádraží. Cenu jsme usmlouvali na 1000, ale pak chtěli ještě zaplatit vozík, tak platíme dalších 1000. Dva jedou v dodávce, já s Tomem jedeme metrem. Je devět hodin a vrcholí raní špička, tak si užíváme dav jako v Praze, jenom prostory jsou minimálně trojnásobné. Před nádražím už nás čekají bágly a Andrea s Liborem. Uklidíme se do haly pod jezdící schody a máme 10 hodin rozchod. Ještě musíme vyzvednout lísky na vlak. Je to v kanceláři v zastrčené uličce, nakonec jsme se ke kanceláři dostali a můžeme jít do města. Je bez mraku a krásných -17°C. Všude je tenká vrstva ledu a klouže to, nejvíc ale kloužou schody, jak zjistili Tomáš s Liborem na vlastní záda. Na Rudém náměstí je veřejné kluziště: Hned před Gumem. Tam se jdeme podívat a ohřát. Je to trochu větší než pasáž na Smíchově. Naproti hlídá zakuklená policistka zavřené mauzoleum. V pondělí a v pátek asi Lenina natírají. Ještě se podíváme na zamrzlou řeku a pak zpět na nádraží vystřídat Libora. Do odjezdu ještě zbývá 6 hodin. Teplota asi 7 stupňů je přijatelná, ale začíná být vlezlá. Kupodivu tu nejsou žádní bezdomovci. Po nějaké době zjišťujeme proč. V pravidelných intervalech totiž přichází skupina policistů, rozvírá rojnici a podezřelé nekompromisně vyhazuje. My střídavě stojíme, sedíme případně pospáváme a sledujeme, jak se náš vlak na tabuli posouvá nahoru. Mezi tím z Vorkuty přijíždí vlak celkem na čas (o 4 minuty dříve), tak snad budou pravdivé informace o přesnosti ruských vlaků. Konečně nám přistavují vlak ("Polární střela"), tak se jdeme "ubytovat". Máme třetí vagon asi ze čtrnácti, což představuje skoro půl km podél vlaku. Už při přenášení zavazadel ke dveřím vagonu nás dežurnaja upozorňuje, že budeme platit nadváhu, no naše lyže a pulky působí objemně. Máme kupé, tedy spíš jenom kóji, asi v polovině vagonu, kam se prodíráme kolem jiných kójí na jedné straně a stolečků, které se změní později v lůžka, na druhé straně. Jako zázrakem máme všechno složené a máme si i kam sednout. Za nadváhu nakonec platíme 232 Rublů. Naše paní je aktivní a hlásí to zodpovědné osobě. Pořádek musí být. To platí i na zamykání WC ve stanicích a ve 22:00 nám zhasnou, tak jdeme spát.