Pajer '07 - Deníky

Jak tenhle den viděli:
Tomáš	Miloš

Liborův deník - den 16

Den 16 - čtvrtek 1.3.

Ráno vichřice pokračuje. V noci bylo -34 st.C. a teď není o moc míň. Ven se nedá vylézt. Nikomu se nechce ani ze spacáku a uvařit. Jíme jen sladkosti a tak. Daří se mi opět usnout. Odpoledne, po 20 hodinách ve spacáku si uvědomuji, že další noc by už skutečně nebyla dobrá. Navíc, zmrznout nedaleko vytopeného nádraží, by bylo asi na hlavu. Oblékám se a kolem 14:00 hod. se vydávám na cestu k nádraží.

Na nádraží je teploučko. Bydlí tu načalnice s dcerou a další lidi do služby. Načalnice nejdřív rezolutně a opakovaně odmítá moji žádost o přespání alespoň Andrei. Zkouším to s tím, že je nemocná, ale vzápětí bych si nejradši ukousl jazyk. Přísně se mě ptá na druh nemoci a hledí na svou malou holčičku. Nenapadá mě nic jiného, než řící, že "zabalela cholodom", což je venkoncem pravda. A ono to pomohlo. A když jsem sundal kuklu a ona viděla ty mé strupy v obličeji, tak jsme měli pokojíček všichni. Později se z ní vyklubala výborná ženská.

Zpátky po kolejích ke stanu jdu proti vichru v předklonu a držím si ruce před kuklou. Mrzne mi obličej. Balíme a za tři hodiny jsme na nádraží. V teple mi konečně po 12 dnech rozmrzají načaté palce a docela to bolí. Tomáš má dnes narozeniny a dostává od Andrei kamínek z vrcholu Pajeru jako dárek. Je vidět, že je kapánek dojatý. Debužírujem a mě se z toho ze všeho nakonec udělalo špatně.

 

Jak tenhle den viděli:
Tomáš	Miloš