Pajer '07 - Deníky

Jak tenhle den viděli:
Tomáš	Miloš

Liborův deník - den 11

Den 11 - sobota 24.2.

Špatně spím a k ránu přemýšlím, co dál. Andrea a Miloš se mi zdají unaveni a morálka nás všech poněkud upadá. Straší mě to naše ranní vstávání. Vše trvá hodně dlouho, vyhrabat se z pelechu,nasnídat se a zbalit věci a stan. Nejsme schopni natáhnout pochodový čas a tak to vidím přes Asii riskantně, zvlášť když těch kilometrů může být ještě více.

Vracíme se. Jdeme proti silnému vichru zpět do sedla. Vycházím později, protože jako vždy balím poslední. Stan totiž vezu já. Navíc při vykonávání potřeby mi vítr bere větrovku a žene ji údolím dolů. Dohnal jsem ji snad až po 300 m. Stoupám daleko za skupinou, ve větru mi omrzá obličej, řasy víček mi přimrzají k sobě a já nevidím. Ale jinak je mi dobře. Snad se mi to i líbí, asi nejsem normální.

Táboříme za sedlem již opět v Evropě. V noci slyším sténání. Milošovi omrzla pravá ruka a nejvíce palec. Ukazuje mě to. Palec má obří rozměry a uprostřed té hmoty plave z lůžka uvolněný nehet. Propichujeme to nožem a po vymačkání mu to obvazuji. V noci -25st.C.

 

Jak tenhle den viděli:
Tomáš	Miloš